Na co mám v práci právo

Jakmile se stanete zaměstnancem, začne nad vámi držet ochrannou ruku zákoník práce. Vybrali jsme pět nejčastějších situací, které mohou nastat. Udělejte si jasno ve svých právech!  

Na co mám právo krok za krokem:

1. Přestávka na jídlo

Nejdéle po šesti hodinách nepřetržité práce máte nárok na alespoň půlhodinovou přestávku, kterou můžete využít na jídlo a odpočinek. Zároveň platí, že tyto přestávky se nezapočítávají do pracovní doby a nemůžete si je vybírat na začátku ani na konci pracovního dne.

Tak to vidí „sucharský“ zákoník práce. V mnoha firmách narazíte spíš na to, že délku přestávek zaměstnancům nikdo nestopuje. Mohou tedy na obědě strávit klidně hodinu, pokud jim to nebrání stihnout svěřené úkoly.

2. Návštěva doktora

Co když potřebujete jít v pracovní době třeba k zubaři? Aby vám zaměstnavatel tento čas zaplatil, musíte zvolit ordinaci, která se nachází co nejblíže práci nebo místu vašeho bydliště. Pokud to nedodržíte, zaměstnavatel vám nemusí zaplatit celou dobu strávenou u lékaře.

Co šéf také může chtít, abyste prokázali, že vyšetření nešlo naplánovat mimo pracovní dobu. Odkázat se můžete například na ordinační hodiny. Na detaily ohledně vašeho zdravotního stavu a potíží se však zaměstnavatel ptát nesmí.

3. Přesčasy

Práci přesčas vám zaměstnavatel může nařídit jen v odůvodněných případech. Pravidlem by to rozhodně být nemělo. Také platí, že za rok smíte odpracovat nejvýše 150 přesčasových hodin.

Za přesčasy vám náleží příplatek 25 % k základní mzdě. Pokud tedy berete například stovku na hodinu, za jednu přesčasovou hodinu si vyděláte dohromady 125 Kč. Místo příplatku se s vámi zaměstnavatel může domluvit i na čerpání náhradního volna.

Ještě pozor na jednu věc: rozsah přesčasů můžete mít sjednaný přímo v pracovní smlouvě. Pak se počítá s tím, že už jsou započítané do mzdy a nárok na příplatky bohužel nemáte.

4. Dovolená

Většinou je to tak, že šéfovi nahlásíte, kdy si chcete vzít volno a on vám ho schválí. Z pohledu zákoníku práce však čerpání dovolené určuje zaměstnavatel. Šéf vám tedy může dovolenou i nařídit – například na druhou polovinu července. Musí vám to však dát vědět nejméně 14 dní předem. K plánování „celozávodního volna“ přistupují například některé výrobní firmy.

Ale nebojte se, i vy máte právo, aby zaměstnavatel respektoval vaše oprávněné zájmy, kdy chcete dovolenou čerpat (společná rodinná dovolená, péče o děti o prázdninách, naplánovaný léčebný pobyt v lázních apod.).

5. Nemocenská

Každému se může stát, že dostane třeba chřipku. V Česku platí, že první tři dny strávené na neschopence nejsou placené. Zaměstnanec je pak doma takzvaně zadarmo. Některé firmy tuto nevýhodu vyrovnávají pomocí takzvaných sick days – lidé si mohou během roku vybrat až tři placené dny na marodění.

Pokud jste na neschopence, firma vás nesmí propustit. To bohužel úplně neplatí ve zkušební době, kdy jste proti výpovědi chráněni jen v prvních 14 dnech trvání neschopenky.

A jak je to s vycházkami? Lékař mám může povolit vycházky až na šest hodin denně (mezi 7 až 19 hodinou). Ne vždy totiž člověk leží doma v horečkách, ale třeba se zotavuje se zlomenou rukou, a tak se klidně může jít provětrat. Pouze během vycházek máte jistotu, že vás nepřijdou zkontrolovat úředníci ze správy sociálního zabezpečení, aby ověřili, zda nemocenskou nezneužíváte.

Pokud máš už hotovo a vše připraveno, tak se podívej
na aktuální práci pro studenty a absolventy

624 volných míst
Pro studenty a absolventy